Legenda, které teče do střechy
Nemá body v tabulce, nemá paníze a historická úcta a respekt se taky postupně vytrácejí. Na Manchester United je místy hodně smutný pohled. Teď je tu kapitán britského petrochemického průmyslu sir Jim Ratcliffe, aby pokračující propad ikonického klubu zastavil a časem mu vrátil ztracený lesk.
Co se člověku vybaví, když se řekne Manchester United? Mně naskočí sportovní gigant, slavná historie, sir Alex Ferguson, vyrovnávací a vítězné góly v nastavení v jeho éře, kdy se už dávno nemělo hrát, globální značka, a možná ještě nechvalně proslulá mnichovská letecká tragédie z roku 1958. Ani coby někomu, kdo má k Red Devils emočně lehce negativní vztah, se mi vlastně na první dobrou nechce dávat do popředí to, co se na Old Trafford děje po roce 2013, tedy po odchodu sira Alexe z trenérského boxíku do ředitelské lóže na tribunu. Je to přitom fascinující období pádu z nebeských výšin po stránce ryze sportovní i z hlediska postupujícího, promiňte mi ten výraz, „zahnívání“ celého klubu.
Boj o záchranu
Legendární manažer United sir Matt Busby byl roku 1958 při zmiňované mnichovské tragédii zraněn tak vážně, že posléze v bavorské nemocnici dostal od kněze dvakrát poslední pomazání. 27. října 2024 stál tehdy ještě kouč Rudých ďáblů Erik ten Hag u postranní čáry Olympijského stadionu v Londýně, hodiny odtikávaly poslední vteřiny prohraného zápasu s West Hamem a Nizozemec strnule hleděl do dáli a čekal na poslední manažerské „pomazání.“ Pro mnoho fandů United to bylo „new low,“ nové dno, na které po všech stránkách jejich milovaný klub klesnul. I když tento primát je sporný, protože ten Hagův nástupce Rúben Amorim o pár týdnů později prohlásil, že koučuje po sportovní stránce „možná nejhorší tým v historii Manchesteru United.“ Na takovou volbu slov, včetně přiznání, že boj o udržení v Premier League není daleko, není rodina United absolutně zvyklá, stejně jako na skutečnost, že se ikonický Old Trafford drolí před očima a při dešti do něj brutálně zatéká.
Klub jako přítěž
Sir Jim Ratcliffe a jeho společnosti Trawlers Ltd. získali nedávno 28,9 procenta akcií Manchesteru United a kontrolu nad sportovním úsekem klubu. Fanouškovská obec Rudých ďáblů zaplesala, že se „áčko“ United dostalo konečně ze spárů mírně řečeno neoblíbené americké rodiny Glazerových. I když o to pan Ratcliffe a jeho tým nestáli, koupili si za nemalý peníz i obrovskou přítěž, něco, co bych nazval „kulturou průměrnosti.“ Nemám teď na mysli jen neschopnost Red Devils bránit své pokutové území, ale velmi zaostávající tréninkový areál v Carringtonu, jemuž novináři přezdívají „pevnost Colditz,“ myši prohánějící se pod sedačkami na Old Trafford nebo doslova binec, který našel sir Jim při jedné ze svých prvních inspekčních návštěv v šatnách i IT oddělení. Tyhle všechny věci a hlavně atmosféru, že si na tyhle nešvary všichni kolem tak nějak zvykli.
O pádu slavné značky se můžete dočíst v nejnovějším vydání magazínu HATTRICK, které je právě v prodeji!