Jiří Hošek: Alkoholový odér v Premier League

Karel zase pije.“ Kdo by neznal tuhle legendární hlášku Emy, která vedla domácnost primáře Sovy v seriálu Nemocnice na kraji města. V Anglii se pevné pouto mezi alkoholem a fotbalem dlouhodobě nedaří přetrhnout, ať už na úrovni fanoušků nebo některých hráčů. Snad i proto dýchánek v olomouckém Belmondu neměl na Vladimíra Coufala u jeho zaměstnavatele podle všeho žádný dopad a český bek se po olomouckém “zkratu” ihned objevil v základní sestavě Hammers.

Erling Haaland a Jack Grealish. Dva velcí fotbalisté a kamarádi na hřišti i mimo něj. Ten první se na utkání připravuje kombinací kravského mléka, kapusty, špenátu a hovězích jater. Ten druhý nezřídka sahá po tekutinách obsahujících etanol a ani se tím netají. Nehrozí Grealishovi, že se zařadí po bok Jimmy Greavese, George Besta a Paula Gascoigneho, kteří svůj nedostižný driblink mezi soupeři vyměnili za slalom mezi skleničkami “tvrdého?”

Vyhrát v dnešní době treble, jako se to v minulé sezóně povedlo Manchesteru City, je fotbalový majstrštyk vyžadující spoustu umu, bolesti a odříkání. Neoslavit tento mimořádný počin by bylo divné. Ale sledovat před zraky tisíců fandů, jak přímo na jevišti lije Kalvin Phillips pořádný “stakan” vodky Jacku Grealishovi přímo do hrdla, mi v době boje a kampaní proti všem možným závislostem přišlo hodně zvláštní.

Zatímco se svět sociálních sítí bavil videosekvencemi, na nichž Jack Grealish držel rovnováhu navlas stejně jako český novinář Milan Rokytka ve volebním štábu Andreje Babiše, kde se “vylil” jako váza, Pep Guardiola musel jednat. Po vítězství v Superpoháru UEFA nad Sevillou a s vědomím toho, co se dělo v květnu a červnu, vydal přísný zákaz konzumace alkoholu, který podle všeho v kádru Manchesteru City platí doteď.

A nejsem si jistý, zda páně Grealishova malá minutáž v podzimních zápasech Citizens nejde právě na konto Jackova pařmenství, které je, nutno dodat, mezi současnými nejlepšími fotbalisty Premier League ojedinělé. Pak se chtějí napít, činí tak doma nebo v jednom z diskrétních barů v elegantní londýnské čtvrti Mayfair, kde se Grealishova oblíbená “vodka kupuje po lahvích a kde účet vyjde na částku pro pořízení rodinného auta,” jak glosoval deník Telegraph.

Jestliže u Bobbyho Moorea alkohol velmi pravděpodobně přispěl k jeho předčasnému skonu, u George Besta, velmi pravděpodobně největšího fotbalového talentu Britských ostrovů všech dob, smrt přímo zavinil. Best se z dělnického předměstí Belfast dokázal vypracovat na první velkou britskou fotbalovou celebritu moderního střihu, aby se s lahví v ruce z Everestu popularity zase nezadržitelně zřítil. Když portugalský deník označil křídelníka Manchesteru United s číslem 7 na zádech za “5. člena Beatles,” ani trochu nepřeháněl.

Během čtyř let dosáhl Best po sportovní stránce všeho, co dosáhnout mohl a v pouhých 22 letech pozvedl nad hlavu Zlatý míč. Jeho dům byl dnem i nocí obležený fanoušky tak, že se ven musel dostávat pomocí triků a převleků. Telefon nepřestával drnčet a pošťáci nestíhali doručovat stovky kilogramů korespondence.

Nemám pro toto tvrzení oporu v datech, ale coby člověk, který žil v obou zemích, si troufám tvrdit, že pro Angličany je pití piva s fotbalem spojené ještě víc, než v případě Čechů. Vypovídají o tom nejen excesy alkoholem posilněných fanoušků hlavně v 70. a 80. letech. Podle údajů britského veřejného zdravotnictví NHS byl v nemocnicích po celé Anglii evidován rekordní počet otravy alkoholem v hodinách po čtvrtfinálovém vítězství Albionu nad Švédskem ve čtvrtfinále mistrovství světa 2018.

Strašidelná je taky studie LSE z roku 2014, podle níž zápasy anglické reprezentace v kombinaci s alkoholem razantně zvyšují případy domácího násilí mezi partnery. Ze studie vyplývá, že když Anglie prohraje mezistátní zápas, stoupne počet nahlášených případů domácího násilí o 38 procent. Když Albion vyhraje nebo remizuje, činí nárůst “jen” 26 procent. Čísla natolik příšerná, že Národní centrum domácího násilí přišlo s odstrašující kampaní pod heslem “If England gets beaten so will she,” Když Anglie dostane nakládačku, tak ona taky…

Mimochodem zápasy Anglie na tradičním ragbyovém Turnaji 6 národů se na domácím násilí vůbec neprojevují, ať už je dosažený výsledek jakýkoli. V Premier League a dalších anglických fotbalových soutěžích platí už dlouhých 37 let zákaz pití alkoholu na místech “s výhledem na hrací plochu.” Ozývají se ale stále častěji hlasy, že by se tento zákaz, který neplatí třeba na ragbyových stadionech nebo na šipkách, měl přehodnotit.

Celý článek Jiřího Hoška si můžete přečíst v novém čísle časopisu HATTRICK. Poznáte jej podle bledě modré titulní strany s Erlingem Haalandem, jenž vyhrál Puma Zlatý míč HATTRICKU.