Cinklé sázky, mor českého fotbalu
Na začátku století si český fotbal lebedil na druhé příčce žebříčku FIFA sestaveného podle síly reprezentačních týmů. Aktuálně jsou Češi třetí, jenže v trochu jiném rankingu. Podle společnosti Sportradar je Česko třetí zemí světa v počtu podezření na cinklé sázky, tzv. match-fixing, a to v rámci všech sportů průřezově. Fotbal v nich ale jednoznačně hraje prim. v podpalubí českého fotbalu tedy tiká „špinavá bomba“. Raději si snad ani nepředstavujme, jak devastující účinky jednoho dne její exploze přinese.
Začíná to obvykle nenápadně. „Stačí, aby ses párkrát zapomněl, aby nebyli v ofsajdu. Nechci po tobě žádný vlastňáky,“ přemlouval v roce 2012 Michal Macháček svého kolegu z týmu Roudnice nad Labem Jaroslava Chalupu před jedním z utkání ČFL. „Tak já budu hodně útočit a nebudu se stíhat vracet dozadu,“ vymyslel hned krajní obránce, kudy na to.
Nešlo tehdy o to, aby se v utkání pomohlo soupeři, konkrétně rezervě pražské Sparty. Ale aby po 35. minutě utkání, až se pořádně vyšponuje kurz, padly alespoň čtyři branky. A aby na to singapurská mafie mohla takříkajíc na jistotu vsadit raketu. Zaplést se s ďáblem lze snadno. Konce pak bývají trudnější. Že Chalupa s Macháčkem dostali u soudu podmíněné a finanční tresty, byla ještě celkem legrace oproti jiným konsekvencím. „Frajeři už mi vyhrožujou, že mě někde zakopou,“ svěřoval se totiž Macháček spoluhráčům poté, co jedno z cinklých utkání dle objednávky z jihovýchodní Asie nevyšlo.
Frajeři už tam hlídají
Výhružky si vyslechl i Zbyněk Hauzr, tehdy, před tuctem let, trenér brankářů Slovanu Liberec. „Když jste se na nás vys…, tak teď je na tobě, abys do pondělka ty prachy přivezl. Všechno vrátíš, rozumíš?! Sehnal jsem si tvoji adresu, už tam asi frajeři hlídají,“ řval na něj do telefonu Róbert Rak, pro změnu spojka na albánskou mafii, od níž měl podle policie Hauzr třikrát převzít 60 tisíc eur, aby je rozdělil mezi hráče Slovanu Liberec. A zařídit, aby ve třech vybraných utkáních tohoto klubu padly vždy přinejmenším tři branky. Dvakrát tomu výsledek odpovídal, jednou ne. A už byl oheň na střeše.
Oba zmíněné minipříběhy byly součástí sázkařské aféry, kterou v letech 2016 a 2017 řešil okresní soud ve Strakonicích a pak i Krajský soud v Plzni. Obžaloba se týkala zhruba dvou desítek osob, většina z nich skončila s podmíněnými a finančními tresty. Do vězení zamířil v souvislosti s tímto vyšetřováním, ovšem v rámci jiného soudního pro jednávání na Slovensku, jen brankář Martin Trančík. A to měl ještě štěstí, že mu původně vyměřených třináct měsíců za mřížemi snížil slovenský Nejvyšší soud na šest měsíců odnětí svobody.
Sportradar v koši
Že je to celé dějepis? Jen do jisté míry. Fotbalová asociace ČR vedená v té době předsedou Martinem Malíkem (a zejména samozřejmě českým místopředsedou Romanem Berbrem) totiž s match-fixingem nedělala prakticky nic, přinejmenším nic efektivního. A tím pádem se nešvar v českém fotbalovém podpalubí rozbujel. To je tedy ta ještě o maličko lepší verze příběhu. Podle té horší se i match-fixing, ruku v ruce s manipulováním soutěží a vlastně všeho uvnitř českého fotbalu, řídil přímo ze Strahova. Nebo se mu odtud přímo napomáhalo.
Spekuluje se přinejmenším o tom, že od momentu, kdy někdejší policista Martin Synecký opustil pozici integrity-officera, tedy činovníka fotbalové asociace, který má právě integritu soutěží z hlediska možných sázkařských podvodů na starosti, létaly pak už na sekretariátu FAČR reporty Sportradaru a dalších firem rovnou do koše.
Pro vysvětlení: jde o monitorovací systémy, jež zaznamenávají podezřelé výchylky na sázkařských trzích. A spolupracují s nimi i UEFA, interpol či Europol. Sedmnáctého října 2020 nastal ve vývoji českého fotbalu zásadní zlom. Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu toho dne zatkli Romana Berbra, místopředsedu fotbalové asociace, a tlupu jeho nejbližších spolupracovníků. Při nejmenším dva z nich, a to Roman Rogoz a Michal Káník, by o match-fixingu mohli nejspíš na zločinecké univerzitě rovnou přednášet.
Jaký je původ těchto čachrů a podvodů, jak se match-fixing dostal do Česka a jak tu kvete? To vše vám nabídne exkluzivní rozbor na stránkách magazínu HATTRICK. Ještě ho nemáte? Chyba! Na stáncích už na vás čeká!